Kalendář akcí Turistické cíle Za vínem Na kole Po vodě Pro skupiny O víně Ubytování Stellplatz Suvenýry...

O moravském víně

Zdroj: Národní vinařské centrum, o.p.s.

Historie a současnost vinařství v ČR

Římané

Prvními pěstiteli révy vinné na našem území byli možná již Keltové. Víno na území Moravy je spjato s Římany, konkrétně X. římskou legií císaře Marca Aurelia, která měla ve druhé polovině 2. století po Kristu základnu poblíž obce Mušov na jižní Moravě.

Velkomoravská říše

Pěstování révy vinné a výroba vína byly rozšířeny od dob slovanského osídlení v období Velkomoravské říše v 9. a 10. století po Kristu, odkud se réva dostala i do Čech. Víno sloužilo v té době především k liturgickým účelům a souviselo s rozvojem křesťanství.

Zlatý věk

Prvními dochovanými písemnostmi o víně jsou klášterní kroniky a listiny českých panovníků. Za zlatý věk vinařství na Moravě a v Čechách bývá označována doba od 14. do 16. století, kdy vinice obklopovaly řadu měst a klášterů. Velkou zásluhu na rozvoji vinařství měl český král a římský císař Karel IV.

Už ve středověku mívala naše vína dobré jméno, zásobovaly se jím šlechtické a měšťanské domy, zájem o ně byl v Polsku a ve Slezsku i u vídeňského císařského dvora.

Podobně jako jinde v Evropě způsobila velké škody na vinicích mšička révokaz (Viteus vitifolii) na přelomu 19. a 20. století. Na začátku 20. století klesla rozloha vinic na Moravě až na 3 800 hektarů.

Na konci 19. století byly založeny specializované vinařské školy, např. ve Valticích (tehdejší Feldsberg) v roce 1873, v Mělníku v r. 1882 nebo v Bzenci v r. 1885. V roce 1907 byl založený specializovaný odborný časopis „Vinařský obzor“.

V první polovině 20. století se začalo vinařství u nás opět rozvíjet a vinice se obnovovaly. Ve druhé polovině 20. století za období socializmu plocha vinic stoupla až na 14 000 hektarů, zvýšil se výnos a zavedla se ve vinicích mechanizace. Šlechtily se také nové odrůdy, například Pálava, Aurelius, Muškát moravský či André. V této době byla ale výroba vína zaměřena především na kvantitu.

Vinařský zákon a Evropská unie

K dalšímu rozvoji vinařství došlo koncem 20. století. Restituce vinic a privatizace vedly k obnově rodinných vinařství i vzniku nových firem. Velké změny přinesl vinařský zákon z roku 1995 a jeho pozdější zesouladění s legislativou Evropské unie po vstupu do EU v roce 2004. Současné vinařství využívá moderní šetrné tech­nologie a orientuje se na výrobu vín, která se řadí mezi světovou špičku, což dokazují mnohá ocenění na nejprestižnějších světových soutěžích vín. Ruku v ruce s vinařstvím se rozvíjí i vinařská turistika.

Pokračuje také šlechtění nových odrůd révy, zaměřených zejména na odolnost vůči houbovým chorobám a vhodných pro produkci BIO vín (tzv. PIWI odrůdy), např. Malverina, Savilon, Laurot a další.

Dnes jsou moravská a česká vína vyhlášená a patří k nejlepším v Evropě i ve světě.  Moravská a česká vína jsou charakteristická svým zajímavým spektrem vůní, bohatými extraktivními látkami a harmonickým spojením plné chuti se svěžími kyselinami bílých vín. V poslední době se prosazují také vína červená, která jsou díky modernímu technologickému zpracování plná a výrazná, přitom ale hebká a sametová, vyznačující se příjem­nou ovocitou vůní.

Trendem budoucnosti se zvolna stávají i růžová vína – krásná nejen díky své barvě, ale také kvůli svému výjimečnému mladistvému charakteru.

Vinařské oblasti a podoblasti České republiky

V současné době je v ČR 18 067 hektarů plodných vinic; produkční potenciál je 18 655 hektarů vinic (údaj k 31.12.2018).

Česká republika se dělí na dvě vinařské oblasti – Morava a Čechy a v rámci nich na 6 podoblastí – Znojemskou, Velkopavlovickou, Mikulovskou a Slováckou na Moravě a Mělnickou s Litoměřickou v Čechách. 96 % vinic se nachází na Moravě. Její klimatické podmínky jsou podobné jako v Alsasku (Francie), Weinviertelu (Rakousko) nebo v nejlepších vinařských oblastech Německa.

Pro Českou republiku je typická široká paleta pěstovaných odrůd. Největší plochy zaujímají Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Frankovka a Svatovavřinecké – každá od­růda na ploše více než 1 000 ha, což dohromady představuje téměř polovinu našich vinohradů.

 

Vinařské regiony České republiky

Česká republika má dvě vinařské oblasti – Moravu a Čechy, rozdělené do 6 podoblastí. Nachází se v nich 383 vinařských obcí a 18 067,93 hektarů v 1 313 viničních tratích. Ty obhospodařuje 18 399 pěstitelů. Většina vinohradů (96 %) leží na Moravě, zbývající 4 % v Čechách. Z celkové plochy je 70 % osázeno bílými odrůdami. Působí zde přes 1000 registrovaných vinařství, a to od velkých firem až po malé rodinné podniky.

Vinařské oblasti a podoblasti České republiky
Vinařské oblasti a podoblasti České republiky
 

Vinařská oblast MORAVA

Vítejte na Moravě

Vinařská oblast Morava leží na území Jihomoravského a Zlínského kraje, malá část i  kraje Vysočina. Morava byla díky klimatickým podmínkám odedávna považovaná za oblast s vynikajícími předpoklady pro výrobu bílých vín vyznačujících se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického vína. Modrým odrůdám pro výrobu červených vín se dostávalo menší pozornosti, ale v některých podoblastech se jim dařilo už dřív a v posledních letech se díky teplejšímu počasí a moderním technologiím jejich význam zvyšuje. 

Vinařská oblast Morava v kostce

Nejvýznamnější vinařská oblast České republiky se táhne od Znojma po Uherské Hradiště. Je tvořena čtyřmi podoblastmi: Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou. Zahrnuje 17  0 91 hektarů vinohradů, což představuje  96 %  ploch registrovaných vinic v rámci celé České republiky. Vinařská oblast Morava je podle legend i archeologických pramenů územím s nejstarší vinohradnickou a vinařskou tradicí u nás. Leží okolo 49. rovnoběžky, stejně jako třeba vinařská oblast Champagne nebo nejlepší vinařské oblasti Německa. Tvoří ji  308 vinařských obcí  a 1 141 viničních tratí, které obhospodařuje přes  18 000 pěstitelů. Nejvíc obcí a pěstitelů naleznete ve Slovácké podoblasti, největší rozlohu vinic má podoblast Mikulovská, v těsném závěsu s Velkopavlovickou. Největšími vinařskými obcemi jsou Velké Bílovice, Valtice a Čejkovice. Podle šestiletého měření ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích tu průměrná roční teplota dosahuje 12,4 °C, průměr ročních srážek je 463 m m a přibližná roční délka slunečního svitu je 1 700 hodin. Vegetační období je sice kratší než v západní Evropě, ale zato ve většině let vyniká vyšší tepelnou intenzitou letních měsíců, což umožňuje pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů. Zrání probíhá pomaleji, proto se v hroznech koncentruje větší množství aromatických látek. Odrůdové zastoupení téměř kopíruje celkovou statistiku ČR – vévodí mu Veltlínské zelené a Müller Thurgau, o další příčky se rovnoměrně dělí Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, z modrých pak Frankovka a Svatovavřinecké. 

 

Vinařská podoblast Znojemská 

Znojemská vinařská podoblast zahrnuje západní část jižní Moravy od Podyjí a východních svahů Českomoravské vrchoviny přes údolí Dyje, Jevišovky, Jihlavy a dalších menších řek až k Rajhradu u Brna. Je to království aromatických bílých vín, jejichž nekorunovaným králem je Veltlínské zelené, následované odrůdami Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Složení půdy a klimatické podmínky vyhovují i  Rulandskému šedému, Tramínu  a rulandskému bílému či muškátovým odrůdám Irsai  Oliver  a  Muškát moravský. Podíl modrých odrůd je menší, ovšem skvělé pověsti se těší originální Frankovka,  Svatovavřinecké  a  Modrý Portugal  z okolí Dolních Kounic. Vinařským centrem podoblasti je královské město  Znojmo. Při toulkách za vínem objevíte řadu zajímavých míst, od znojemského středověkého podzemí přes rozlehlé sklepy a vinařské muzeum v Louckém klášteře až po pitoreskní Malovaný sklep v nedalekém Šatově. Znojemsko je kolébkou vinařské turistiky; v hlavní sezoně se projedete po vinicích a vinařstvích se specializovaným Vinobusem a na řadě míst na vás čekají  ochutnávkové stánky: na  rajské vinici  ve  Znojmě, v  Národním parku  Podyjí  na slavné vinici  Šobes , na  hrádku Lampelberg, v  Hnanicích, ve sklepní uličce ve Chvalovicích  nebo u cyklostezky ve  Starých vinicích nad obcí Havraníky.

 

Znojemská Wine Sub-regionZnojemská Wine Sub-regionZnojemská Wine Sub-regionZnojemská Wine Sub-regionNový ŠaldorfJaroslaviceZnojmoKoniceHnaniceMalovaný sklepKraví horaMiroslavŠobesVínobus

 

Vinařská podoblast Mikulovská 

Dominantou Mikulovské vinařské podoblasti je vápencové bradlo Pálavy. Na jejích svazích založili římští vojáci zřejmě první moravské vinice a rodí se tu znamenitý ryzlink vlašský, mezi ceněné odrůdy patří i Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Chardonnay, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Frankovka, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké. Všechny chutě Mikulovska vám nabídnou vína značek VOC Mikulov, VOC Pálava a VOC Valtice. Klenotem podoblasti je pohádkové město Mikulov, kde si na zámku můžete prohlédnout dvě vinařské expozice a kolekci dobových vinařských lisů, a samozřejmě Lednicko-valtický areál, zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako nejrozsáhlejší umělecky ztvárněná krajina na světě. Toulky za vínem vás provedou řadou vinařských obcí, od Pavlova a Perné přes Dunajovické kopce, Novosedly a Drnholec až do Pouzdřan a Popic. Odtud z vyhlášené viniční trati Sonberk se před vámi otevře překrásný výhled na Novomlýnské nádrže a na Pálavu se zdaleka viditelnými zříceninami několika středověkých hradů. Turistickou novinkou je archeopark v Pavlově, v těsné blízkosti leží dolní Věstonice, obec proslavená díky Věstonické venuši, nejstarší známé keramické sošce na světě. Zapomenout nesmíte ani na Valtice s barokní rezidencí Lichtenštejnů a celoročně otevřenou degustační expozicí Salon vín České republiky.

ValticePavlovBavoryDolní DunajoviceMikulovská Wine Sub-regionPavlovValticePernáMikulovská Wine Sub-regionMikulovPálavaPálavaNovosedlyPavlovPavlovDolní Dunajovice

 

Vinařská podoblast Velkopavlovická

Úrodné nížiny, které se od Brna táhnou na Židlochovice, Hustopeče, Velké Bílovice a Velké Pavlovice, patří k nejslunnějším místům České republiky. Žebříček nejpěstovanějších odrůd sice vede Veltlínské zelené, ale Frankovka a  Svatovavřinecké na druhé a čtvrté příčce napovídají, že Velkopavlovicko proslavila červená vína; v žádné jiné moravské vinařské podoblasti nenajdete tolik vinic s modrými hrozny jako právě tady. Za zmínku (a hlavně za ochutnání!) stojí i  Modrý Portugal anebo přímo ve Velkých Pavlovicích vyšlechtěná odrůda André, daří se tu i bílým odrůdám Müller Thurgau, Ryzlink vlašský a  Rulandské šedé. Krajině kolem Bořetic, Kobylí, Němčiček, Velkých Pavlovic a Vrbice se dokonce říká Modré hory; odrůdy s modrými hrozny se tu pěstují na více než polovině vinohradů a vína ze tří nejtypičtějších modrých odrůd podoblasti, tedy Frankovky, Svatovavřineckého a Modrého Portugalu, mají specifické označení VOC Modré hory. Co byste neměli minout? Třeba rozsáhlé komplexy vinných sklepů, které připomínají malé vesničky, například areál pod Kraví horou v  Bořeticích, sklepní uličku v Kobylí anebo Belegrady ve  Velkých Bílovicích, kde jména uliček a náměstí vychází z vinařské historie nebo nesou jména odrůd révy vinné. Oblíbenou zastávkou milovníků vína jsou Templářské sklepy pod středověkou tvrzí v  Čejkovicích a vinařská expozice v renesančním domě U  Synků v Hustopečích s kuriózní sochou vinné kvasinky.

Velkopavlovická Wine Sub-regionČejkoviceVelké BíloviceVelké BíloviceČejkoviceVelké PavloviceZaječíKobylíVelké PavloviceModré horyVelké PavloviceNěmčičkyZaječíVelké BíloviceVelké PavloviceVelké PavloviceVelké Bílovicesm-kost
 

Vinařská podoblast Slovácká

Vinice na jihovýchodě Moravy na hranicích se Slovenskem a Rakouskem mají velmi různorodé přírodní podmínky, a tak je paleta vín z této podoblasti podobně rozmanitá a pestrá jako zdejší krajina a rázovitý slovácký folklor. K nejrozšířenějším odrůdám patří Müller Thurgau ,Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Rulandské bílé a Frankovka, daří se tu rovněž Chardonnay a Muškátu moravskému, vyšlechtěnému v Polešovicích, doma jsou tu i modré odrůdy Zweigeltrebe a Cabernet Moravia, zrozený v  Moravské Nové Vsi. V  Blatnici pod Svatým Antonínkem ochutnáte vína VOC Blatnice, zapomenout nesmíte ani na zdejší legendární známkové víno Blatnický roháč anebo podobně slavnou bzeneckou lipku; ta je pojmenovaná podle prastaré lípy v zámeckém parku v Bzenci. Povinnou zastávkou při toulkách za vínem jsou vedle Uherského Hradiště, Kyjova či Břeclavi řady dalších míst. Ke skvostům Slovácka například patří areál historických vinných sklepů Plže na okraji obce Petrov, roku 1983 vyhlášený vůbec první vesnickou památkovou rezervací v tehdejším Československu, anebo skanzen ve  Strážnici s originálním souborem vinohradnických staveb. Za vidění stojí sklepní areály, připomínající malé vesničky, ať už jde o Nechory u Prušánek, Šidleny u Milotic nebo Búdy u Mutěnic. Na okraji Vlčnova, obce vyhlášené díky každoroční květnové Jízdě králů, najdete půvabný památkově chráněný soubor lisoven.

Slovácká Wine Sub-regionBzenecBzenecPolešovicePolešovicePolešoviceSudoměřiceBukovanySlovácká Wine Sub-regionBzenecMiloticeMutěniceSlovácká Wine Sub-region

 

Vinařská oblast ČECHY

Vítejte v Čechách

Vinice ve vinařské oblasti Čechy patří k nejseverněji položeným viničním polohám v Evropě. Podobně jako ve středověku i dnes objevíte nejvíce vinic v okolí Mělníka, Mostu a Litoměřic, dochovaly se i vinice v Praze a jejím okolí. Místo rozsáhlých a souvisle osázených viničních ploch jsou vinice v Čechách menší a rozdrobené na území několika krajů. Legendami jsou především vinohrady na chráněných svazích a terasách kolem českých řek, zejména v údolích Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Daří se tu bílým i modrým odrůdám. Do roku 2004 se vinařská oblast Čechy dělila na šest oblastí – Čáslavskou, Mělnickou, Mosteckou, Pražskou a Žernoseckou, po legislativních úpravách zbyly jen dvě podoblasti – Mělnická a Litoměřická. Na co se můžete ve vinařské oblasti Čechy těšit? Třeba na obnovené středověké viniční terasy, na kterých už zase roste réva vinná, na dům s věží ve tvaru vinné číše, na procházku místy, kde svatá Ludmila učila pěstovat révu a vyrábět víno svého vnuka svatého Václava, na vinice nevelké rozlohou, ale zato s rozsáhlou kolekcí odrůd, na půvabnou krajinu Polabí, střeženou strmými kužely Českého středohoří, na starobylé sklepy, vinařské lisy, pestré tradice vinobraní a hlavně na víno.

Vinařská oblast Čechy v kostce

Vinařská oblast Čechy se svými dvěma podoblastmi patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Zahrnuje 637 hektarů vinohradů, což představuje 4 % ploch registrovaných vinic v rámci celé České republiky. Zbývajících 96 % se nachází ve vinařské oblasti Morava. Svůj zlatý věk prožívalo vinařství v Čechách před třicetiletou válkou, kdy vinice dosahovaly rozlohy asi 15 000 hektarů a v obzvlášť úrodných letech byl vínu domácí trh malý. Současná vinařská oblast Čechy zahrnuje 75 vinařských obcí a 168 viničních tratí. Vinařská oblast Čechy je rozdělena do dvou podoblastí: Mělnické a Litoměřické. Rozlohou jsou téměř shodné, v Mělnické podoblasti však vinice obdělává téměř dvojnásobný počet pěstitelů. Většina viničních tratí Mělnické podoblasti leží na půdách s vápenitým podložím nebo na štěrkopískových náplavech. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné podmínky pro pěstování bílých i modrých odrůd. V Litoměřické podoblasti se většina vinic nachází na jižních svazích Českého středohoří, na tmavých půdách zvětralého čediče, které dávají vínům osobitý minerální podtext. Zastoupení pěstovaných odrůd se poněkud liší od Moravy, o trochu více se zde pěstují odrůdy pro výrobu červených vín. Už ve středověku zdejší vinaři hojně pěstovali odrůdu Rulandské modré (Pinot noir). Přední příčky ve výsadbách zaujímají také další burgundské odrůdy, nicméně prim hrají Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Největšími vinařskými obcemi jsou města Mělník a Most.

 

Vinařská podoblast Mělnická a Litoměřická

Vinařská oblast Čechy je rozdělena do dvou podoblastí: Vinařská podoblast Mělnická nezahrnuje jen Mělník a okolí, ale také drobné vinice v Praze a kolem Kutné Hory, Benátek nad Jizerou, Kralup nad Vltavou, Čáslavi, Berouna a Slaného. Ve středověku se zdejší vinaři soustředili hlavně na pěstování odrůdy Rulandské modré (Pinot noir), jejíž sazenice prý nechal dovézt Karel IV. z burgundské obce Chambertin. Největší plochy jsou dnes osázeny odrůdami Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a již zmíněným Rulandským modrým, pětici nejpěstovanějších odrůd uzavírá Modrý Portugal a Svatovavřinecké.

Vinařská podoblast Litoměřická zasahuje do okolí Litoměřic, Mostu, Roudnice nad Labem, Kadaně, Ústí nad Labem a Loun. Významným centrem vinařství jsou Litoměřice, ve středověku po Praze druhé největší vinařské město v Čechách. Většina vinic v této podoblasti leží na jižních svazích Českého středohoří. Nejrozšířenější odrůdy zastupuje Müller Thurgau, Svatovavřinecké, Ryzlink rýnský, Rulandské modré a rulandské šedé. Expozice na zámku v Litoměřicích je věnována vínu, můžete si také všimnout obnovené vinice na terasách litoměřických hradeb a na úpatí vrchu Hněvín nad městem Most. Z vrcholu romanticky upraveného zámku s restaurací a rozhlednou uvidíte jednu z českých rarit, gotický kostel Nanebevzetí panny Marie, který byl kvůli těžbě uhlí v roce 1975 přesunut z již neexistujícího starého Mostu na nové místo.

The Bohemia Wine RegionThe Bohemia Wine RegionMělníkŽalhosticeŽalhosticeKutná HoraThe Bohemia Wine RegionVelké ŽernosekyVelké ŽernosekySoviceSoviceMostKutná HoraKutná HoraPrahaPrahaPrahaPrahaMělníkMělníkPrahaPraha
 
ROZDĚLENÍ VÍN V ČESKÉ REPUBLICE

Obecné principy

Podle platných evropských a českých předpisů se rozdělují vína do různých kategorií. Základem dělení je jednak systém dělení vín dle vyzrálosti hroznů v době sklizně, dané obsahem cukru v moštu a měřené ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM), který udává obsah přirozeného cukru v kilogramech na 100 litrů moštu, ale také systém založený na dělení vín dle místa původu – lokality, odkud víno pochází.

Evropské předpisy zavedly možnost ochrany označení původu a zeměpisných označení. V této souvislosti se lze setkat s termíny “chráněné označení původu”, které garantuje mimo jiné výlučný původ hroznů z dané zeměpisné oblasti a určité zatřídění vín (patří sem jakostní vína vč. vín s přívlastkem a vína VOC) a “chráněné zeměpisné označení”, kam spadají naše zemská vína. Tato označení nemusí být na etiketách uváděna.

Přehled kategorií vín

VÍNO BEZ PŮVODU/VÍNO

Jedná se o kategorii, kterou zákazník dříve znal pod označením stolní víno. Pochází z hroznů vyprodukovaných v kterémkoliv členském státě EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Výnos na vinici není limitován. V některých případech může nést označení odrůdy a ročníku.
Bývají to vína lehčí, méně extraktivní.  Z hroznů s původem ve vinařské oblasti Morava nebo Čechy se taková vína na trhu prakticky nenabízí.

VÍNO S PŮVODEM

CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ (CHZO)

Zemské víno

Zemské víno splňuje následující požadavky: je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti z odrůd povolených v některém ze členských států EU nebo z odrůd, které sice nejsou zapsány ve státní odrůdové knize, ale je z nich povoleno vyrábět zemská vína (např. Bílý Portugal, Šedý Portugal, Modrý Janek, Šedý Portugal, Tramín žlutý, Veltlínské červenobílé aj.). Cukernatost hroznů při sklizni musí být min. 14 °NM. Značí se názvy „moravské zemské víno“ nebo „české zemské víno“, ročníkem a odrůdou/-ami. Hrozny musí výlučně pocházet z uvedené zeměpisné oblasti a v ní musí proběhnout i výroba vína. Touto kategorií někdy označují vinaři i vína, která jsou vyrobena z hroznů, jež sice splňovaly podmínky pro výrobu vín jakostních, ale např. kvůli malé velikosti šarže se rozhodli je k zatřídění do kategorie jakostního vína nepředložit.

CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU (CHOP)

Je označení výjimečného vína z daného regionu či místa, jehož jakost nebo vlastnosti jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím. CHOP mohou nést jen ta vína, které pocházejí z určitého území (regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země), u nichž je kvalita nebo vlastnosti výlučně nebo převážně dána zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory, a jestliže výroba, zpracování a příprava takového vína probíhá ve vymezeném území. 

Vinařská oblast MORAVA

– Vinařská podoblast Znojemská
– Vinařská podoblast Mikulovská
– Vinařská podoblast Slovácká
– Vinařská podoblast Velkopavlovická

Vinařská oblast ČECHY

– Vinařská podoblast Litoměřická
– Vinařská podoblast Mělnická

Vinařské oblasti a podoblasti České republiky

Vinařské oblasti a podoblasti České republiky

Tato vína s CHOP mohou být:

Jakostní víno…

Na výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny odrůd zapsaných ve státní odrůdové knize nebo odrůd povolených v některém ze členských států EU pocházející z vinic vhodných pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit nejvyšší povolenou hodnotu – 14 tun/hektar. Cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI). Lze jej opatřit dovětkem:
… Odrůdové – vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše 3 odrůd.
… Známkové – vyrobené ze směsi vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu nebo smísením jakostních vín.

Etiketa obsahuje název vinařské oblasti, u jakostního vína odrůdového název odrůdy nebo odrůd, nebo známku u jakostního vína známkového. Na etiketě může být uvedena podoblast, obec, trať a ročník. Povinné je vždy číslo příslušné šarže a evidenční číslo jakosti, které přidělí SZPI.

Jakostní víno s přívlastkem…

Hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a původ hroznů, jejich cukernatost, hmotnost, popř. odrůda nebo směs odrůd musí být ověřena SZPI. U vín s přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu.

Etikety přívlastkových vín obsahují název vinařské oblasti a podoblasti, mohou obsahovat název odrůdy nebo odrůd, ročník sklizně a název vinařské obce a viniční tratě. Povinné je taktéž číslo příslušné šarže a evidenční číslo jakosti, které přidělí SZPI.

… Kabinetní víno
Kategorie vín vyrobených z moštů, které dosáhly nejméně 19 °NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.

… Pozdní sběr
Vína, u nichž byla sklizeň hroznů při cukernatosti nejméně 21 °NM. Bývají to plná, extraktivní suchá či polosuchá vína.

… Výběr z hroznů
Vína vyrobená z hroznů, které vyzrály nejméně na 24 °NM. Bývají to vína plná, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.

… Výběr z bobulí
Vína vyrobená z hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt dosáhl alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.

… Ledové víno
Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě nejvýše –7 °C. Získaný mošt musí vykazovat cukernatost alespoň 27 °NM. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstává část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů a při lisování se získá koncentrovaný mošt. Ledová vína bývají velmi extraktivní a sladká. Dají se vyrobit jen v některých ročnících, a proto jsou vzácná a poměrně drahá.

… Slámové víno
Vína, která vznikla z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců na slámě či rákosu nebo zavěšených v dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody a koncentruje se obsah extraktivních látek. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Lisovat se může i již po 2 měsících, pokud cukernatost moštu dosáhne min. 32 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní a sladká. Jejich výroba je náročná, a proto jsou poměrně vzácná a drahá.

… Výběr z cibéb
Vína vyrobená z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti min. 32 °NM. Takto vyzrálé bobule se díky extrémně dlouhé době zrání většinou mění na hrozinky – cibéby. Bývají to vína velmi extraktivní, sladká, vzácná, a proto drahá.

 

Víno originální certifikace (VOC)

Vína originální certifikace představují specifickou kategorii vín. O právu použít označení VOC pro konkrétní šarži vína rozhodují sami vinaři v rámci sdružení VOC pro danou lokalitu. Systému VOC s důrazem na originalitu, autentičnost a kvalitu vína odpovídá například francouzské AOC, italské DOC či rakouské DAC. Vinaři sami určují, jaká vína jsou pro daný terroir typická, vybírají i vinařské trati a nejvhodnější polohy. Tento systém představuje alternativu k v ČR převažujícímu systému hodnocení a zatřiďování vín, které zajišťuje Komise Státní zemědělské a potravinářské inspekce v souladu s požadavky vinařského zákona.

Společné značení vín z České republiky

Bylo-li víno s chráněným označením původu (CHOP) nebo chráněným zeměpisným označením (CHZO) vyrobeno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, musí jej výrobce dle zákona o vinohradnictví a vinařství označit společnou značkou:

 

Pro marketingové účely se užívá také známka “Vína z Moravy” případně “Vína z Čech”. Lze ji uvést také ve společné podobě pro obě vinařské oblasti České republiky:

Vína z MoravyVína z ČechVína z Moravy, vína z Čech

 

Odrůdy vín v ČR

 

Jedním z důvodů, proč se v České republice rodí vína s originální chutí a pověstnou rozmanitostí, je neobyčejně bohatá odrůdová skladba. Ve zdejších vinohradech lze najít 35 odrůd bílých a 26 odrůd červených vín zapsaných ve Státní odrůdové knize, mimo to i další odrůdy. V pozadí pestré škály moravských a českých vín je třeba hledat rovněž kombinaci přírodních podmínek a práce lidských rukou. V České republice působí více než osm set padesát registrovaných vinařství. Specialitou tuzemského vinařství je mnoho-odrůdová skladba vinic i u malých vinařů. Výsledný styl jednotlivých vín tak neovlivňuje jen terroir, členitý reliéf krajiny, odlišné půdy a mikroklima, ale také sám vinař se svou invencí, zkušenostmi, tradičními metodami či novými trendy. V moravských a českých vínech s originálním původem zkrátka najdete všechno, jen ne fádnost a průměrnost.

 

Odrůdy pro výrobu bílých vín

Veltlínské zelené/Grüner Veltliner © Národní vinařské centrum, o.p.s.Veltlínské zelené/Grüner Veltliner

Nejrozšířenější odrůda v našich vinicích. Veltlínské zelené dává dle vyzrálosti ročníku vína se svěžími, jemně muškátovými tóny, vhodná nejen ke každodennímu pití, ale i vysoce jakostní vína zelenožluté barvy s medově lipovou vůní. Při zrání v láhvích se nejprve objevují kořenité tóny bílého pepře, které postupně přechází do jemné mandlové chuti se smetanovým dozvukem. Často se využívá do cuvée pro výrobu šumivých vín. Mladá vína nejlépe vyniknou v kombinaci se studenými masy, vyzrálá s hovězím nebo neutrálními omáčkami. Skvěle doprovodí smaženého štědrovečerního kapra či jiné sladkovodní ryby.

Müller Thurgau/Rivaner - © Národní vinařské centrum, o.p.s.Müller Thurgau/Rivaner

Müller Thurgau je druhou nejrozšířenější odrůdou v našich vinicích. Její název je kombinací příjmení šlechtitele profesora Hermanna Müllera a názvu švýcarského kantonu Thurgau, ze kterého pocházel. Vína mají světlou barvu se zelenožlutým
odstínem a jsou středně plná, svěží a harmonická. Ve vůni a v chuti je možné hledat muškátovou vůni s kopřivově-broskvovými tóny, dále citrusové plody, angrešt a černý rybíz. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybám nebo čerstvým sýrům.

Ryzlink rýnský/Riesling - © Národní vinařské centrum, o.p.s.Ryzlink rýnský/Riesling

Vína Ryzlinku rýnského vynikají širokou škálou vůní od ovocných po kořenité, minerální, zemité až kouřové – v závislosti na typu půdy a ročníku. Nejčastěji zde naleznete tóny zralých meruněk, květů lípy a kdoulí, které zráním přechází do petrolejových tónů. U vín zelenožluté barvy se postupně s přibývající zralostí objevují i zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové. Vína vynikají vysokou kvalitou a jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům, k pstruhům i jiným rybám, lehčím úpravám drůbeže a sladké výběry k dezertům.

.Ryzlink vlašský/Welschriesling - © Národní vinařské centrum, o.p.s.Ryzlink vlašský/Welschriesling

Ryzlink vlašský dává vzniknout příjemným svěžím vínům, v chuti plným a harmonickým. Ve vínech žlutozelené barvy lze hledat širokou škálu vůní a chutí od ovocných rybízových či angreštových (u mladých vín), přes vůně lučního kvítí až po delikátní medové tóny s příchutí hrozinek (u vyzrálých výběrů). Často je surovinou pro výrobu šumivých vín a hodí se i k dlouhodobé archivaci. Vína z Ryzlinku vlašského výborně doplní studené předkrmy, zeleninová jídla, tvrdé sýry, lehké úpravy ryb, ale i zabijačkové speciality.

Rulandské šedé/Pinot gris - © Národní vinařské centrum, o.p.s.Rulandské šedé/Pinot gris

Od vína velmi staré odrůdy Rulandské šedé se dá očekávat plnost, hebkost, vysoký extrakt a pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. Vína zlatožluté barvy jsou typická vyšším obsahem glycerolu i alkoholu, stejně jako charakteristickou dlouhotrvající dochutí. Ve víně můžeme nalézt aroma červeného pomeranče, manga a hrušky, medu, koření, dále botrytické tóny a typickou chlebnatost. Skvěle se hodí k hutným a kořeněným jídlům, sladké výběry k dezertům.

Sauvignon/Sauvignon blanc - © Národní vinařské centrum, o.p.s.Sauvignon/Sauvignon blanc

Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. Vína jsou světle zelenožlutá, intenzivně aromatická a kořenitá, s pikantní kyselinkou. Zaujmou velkou škálou tónů od travnatých a kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody. Ve vůni a chuti můžeme nalézt černý rybíz, angrešt, kiwi a broskve, u sladkých výběrů ananas, med, mango, mučenku a také květy akátu a pomerančovníku. Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako aperitiv, zralá vína nejlépe doplňují chřestové speciality, ryby a kozí sýry.

Chardonnay © Národní vinařské centrum, o.p.s.Chardonnay

Vína odrůdy Chardonnay vynikají plnou, dlouho doznívající chutí. Výraz světležlutého až nazlátlého vína se však mění podle klimatických a půdních podmínek, v chladnějším podnebí se vína vyznačují svěží kyselinkou s tóny zeleného jablka a květu akátu, v teplejším klimatu pak vína mívají tropický charakter s vůní manga, smetany a někdy i medu a karamelu. Hodí se zejména ke slavnostním příležitostem, dobře doplňují hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky. Jsou vhodná i k paštikám a plodům moře.

Rulandské bílé/Pinot blanc © Národní vinařské centrum, o.p.s.Rulandské bílé/Pinot blanc

Z Rulandského bílého vznikají vína elegantní, harmonická, plná a bohatá na extraktivní látky. Mívají zelenožlutou barvu a jemnou květinovou vůni. Při zrání se jejich barevné tóny zvýrazní a původní svěží aroma se mění na vůni zralých hrušek, červeného ovoce nebo lískových oříšků. Odrůda je vhodná pro tvorbu výběrů z bobulí i botrytických sběrů a pro výrobu šumivých vín. Výborně se hodí k uzeným rybám, kuřecímu masu, méně výrazným úpravám hovězího a vepřového masa a tvrdým sýrům.

Tramín červený/Gewürztraminer © Národní vinařské centrum, o.p.s.Tramín červený/Gewürztraminer

Pro víno Tramínu zelenožluté až zlatožluté barvy je příznačná intenzivní vůně a kořenitost, která bývá podbarvená sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k čajové růži, kterou doprovázejí další odstíny vůní jako tropické ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, z koření pak zázvor a skořice. Vína z vyzrálých hroznů jsou plná, s hustou viskózní strukturou. Hodí se ke slavnostním příležitostem jako aperitiv, k husím játrům nebo k pokrmům orientální kuchyně.

Pálava © Národní vinařské centrum, o.p.s.Pálava

Vína původní moravské odrůdy Pálava, která se svým charakterem hodně podobají Tramínu, jsou aromatická, avšak decentněji kořenitá. Jejich jemnější harmonie z nich také činí pro mnohé konzumenty přitažlivější a atraktivnější vína. Ta jsou plná, s nižším obsahem kyselin a dlouhou dochutí. Mají zlatožlutou barvu a v jejich vůni a chuti se objevuje liči, mandarinka, z koření muškátový oříšek a vanilka. Skvěle se hodí ke kořeněným jídlům, paštikám, pečené drůbeži, k uzeným a pařeným sýrům nebo dezertům.

Muškát moravský/MOPR © Národní vinařské centrum, o.p.s.Muškát moravský

V kvalitních vínech této původní moravské odrůdy s muškátovou vůní se více než u kterékoli jiné odrůdy odráží umění a zkušenosti vinaře. Jemně aromatická vína s decentní kyselinkou mají zelenožlutou barvu a typickou muškátovou vůni s tóny kůry mandarinky a pomeranče. Suchá vína z Muškátu moravského nejlépe vyniknou jako aperitiv, případně společně s jemnou paštikou nebo chřestem, polosladká zase v kombinaci s mírně sladkými dezerty.

Hibernal © Národní vinařské centrum, o.p.s.Hibernal

Víno zelenožluté barvy, intenzivní vůně a výrazné harmonické chuti vděčí za svou oblibu tónům broskví, černého rybízu a angreštu, typickým pro Sauvignon, ale i vůni po lipovém květu, meruňkách či dalších květech, kterými se vyznačuje Ryzlink rýnský. Chuť je jemně kořenitá a harmonická. Hibernal můžeme podávat k předkrmům, chřestu, rybám nebo k mořským plodům. Sladké výběry se dobře hodí k dezertům.

Neuburské/Neuburger © Národní vinařské centrum, o.p.s.Neuburské/Neuburger

Neuburské dává vzniknout jemně aromatickým vínům, v chuti plným a harmonickým. Vyšší a zajímavější kvality vína žluté až zlatožluté barvy je dosahováno ležením vína v lahvi. V chuti jsou vína harmonická, extraktivní, středně plná až plná, hebká a viskózní. Mají květinově-ovocný charakter s nenapodobitelně pikantní skořicovou chutí. Ve vůni a chuti převládají tóny ořechů, malin a smetany. Neuburské výborně doprovází jídla s hustými omáčkami, pečenou drůbež nebo drůbeží paštiky.

Sylvánské zelené/Grüner Silvaner © Národní vinařské centrum, o.p.s.Sylvánské zelené/Grüner Silvaner

Sylvánské zelené má žlutozelenou barvu a pikantní vůni, u mladších vín travnatou až angreštovou. Chuť je plná, extraktivní, mírně kořenitá, v mládí s výraznější kyselinkou. Při vyšší vyzrálosti hroznů dává přívlastková vína, která zráním na láhvi nabývají na olejovitosti, hladkosti a vláčné harmonii, v aroma se objevují květy akátu, minerální a rostlinné tóny. Jsou to neutrální vína, která nenarušují chuť jemných jídel. Vhodná jsou k pokrmům z králíka, k drůbeži či vepřovému masu, předkrmům a smetanovým omáčkám.

Veltlínské červené rané/Malvasia © Národní vinařské centrum, o.p.s.Veltlínské červené rané/Malvasia

Odrůda taktéž lidově přezdívaná „Večerka“ se vyznačuje zlatožlutou až zlatavou barvou. Vůně je rozmanitá a decentní, s tóny po mandlích, banánu nebo černém bezu. V chuti je víno příjemně ovocné a můžeme zde objevit směs zahradního ovoce, mandle a chlebnatost. Odrůda je jednou ze tří „bílých“ odrůd určených k výrobě Svatomartinského vína. Hodí se k hutným polévkám, studeným předkrmům a drůbežímu masu.

 

Odrůdy pro výrobu červených a růžových vín (modré odrůdy)

Frankovka/Lemberger, Blaufränkisch © Národní vinařské centrum, o.p.s.Frankovka/Lemberger, Blaufränkisch 

U vín s tmavě rubínovou barvou a plnou, příjemně pikantní chutí se v mládí výrazněji projevují kyseliny a třísloviny, po vyzrání se objevuje příjemná kořenitost spojená s tóny ostružin a skořice. Patří mezi naše nejkvalitnější červená vína, která se v nejlepších ročnících vyznačují typickou hebkostí. V závislosti na vyzrání hroznů jsou vína Frankovky buď vínem k jídlům všedního dne nebo se jako víno láhvově zralé z dobrých ročníků výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným zeleninovým jídlům, k plísňovým sýrům a těstovinám.

Svatovavřinecké/Saint Laurent © Národní vinařské centrum, o.p.s.Svatovavřinecké/Saint Laurent

Víno Svatovavřineckého si u nás získalo oblibu pro svoji tmavě červenou barvu, typickou višňovou, povidlovou a někdy až černorybízovou vůni, výrazný odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny. Ochutnat jej můžete už 11. listopadu jako víno mladé – Svatomartinské. Víno bývá středně plné až plné, v době láhvové zralosti se jeho výraznější charakter mění do sametové plnosti. Svatovavřinecké velmi dobře doplní tmavá masa, zvěřinu, svatomartinskou husu s přesňáky a sýry s dvojí plísní.

Zweigeltrebe © Národní vinařské centrum, o.p.s.Zweigeltrebe

Vína z odrůdy Zweigeltrebe jsou tmavě granátové barvy s fialovým zábleskem a mají aroma kořenitoovocné, mnohdy připomínající bobulové ovoce. Vůně a chuť mladého vína se poměrně rychle zušlechťuje, víno však musí zrát v dřevěném sudu. Po roce zrání pak překvapí příjemnou vůní a hebkým sametovým závěrem. V chuti můžeme nalézt ostružiny, višně či višňový kompot a lesní ovoce. Červená i růžová vína této odrůdy skvěle doprovodí nejrůznější grilované masité pokrmy, vydatné sýry, případně těstoviny.

Rulandské modré/Pinot noir © Národní vinařské centrum, o.p.s.Rulandské modré/Pinot noir

Vína z Rulandského modrého mívají světle rubínovou až cihlově červenou barvu se zlatavým okrajem kolem stěn poháru. Jejich vůně i plnost vyniká zejména po několikaletém dozrávání, kdy připomíná vůni kůže, kouře, jahod a sušených švestek. Kyseliny i méně zastoupené třísloviny jsou jemné. Na kvalitě i jakosti získává Rulandské modré zráním v lahvích i sudech. Vhodně doplňuje pečená masa, pernatou zvěřinu, sýry s bílou plísní, pokrmy z hub nebo hořkou čokoládu.

Modrý Portugal/Blauer Portugieser © Národní vinařské centrum, o.p.s.Modrý Portugal/Blauer Portugieser

Nejtypičtějšími znaky pro vína této odrůdy jsou jemně rubínová barva, decentní, někdy až květinová vůně a příjemná sametová chuť s nižším obsahem kyselin a taninů. Ve vůni a chuti se můžeme setkat s tóny fialek a pivoněk, čerstvého sena, třešní a cassisu. Vína této odrůdy se hodí ke stolování a dají se kombinovat se širokou paletou pokrmů. Doporučit se dá k italské kuchyni, například k těstovinám. Modrý Portugal je první odrůdou, ze které se začalo vyrábět Svatomartinské víno, které si skvěle vychutnáte s pečenou husičkou.

Cabernet Sauvignon © Národní vinařské centrum, o.p.s.Cabernet Sauvignon

Odrůda Cabernet Sauvignon dává vína tmavě granátové barvy, někdy s modravým odleskem, přičemž stárnutím se sytost stupňuje. Typickou vůni černého rybízu doprovázejí v závislosti na zralosti hroznů i vůně třešní, ostružin, marmelády, tabáku a cedrového dřeva. Víno je mohutné, s velmi dlouho trvajícím dojmem a při láhvové zralosti je hebce sametové. Tato plná aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo jídla s kořeněnými omáčkami. Růžová vína z této odrůdy také výborně doplní grilované pokrmy a jsou příjemným společníkem za teplých letních večerů.

André © Národní vinařské centrum, o.p.s.André

Harmonická vína z této původní moravské odrůdy připomínají svou hlubokou a plnou vůní višní, černých třešní a zralých ostružin jižní typy vín. Pokud se hrozny nechají velmi dobře vyzrát, mají vína tmavě granátovou barvu, jsou plná a po vyzrání na sudech a v láhvích se u nich vyvine hebká chuť zralé třísloviny. André se podává ke zvěřině, tmavým masům, hutným úpravám jídel nebo sýrům s ušlechtilou plísní.

Cabernet Moravia © Národní vinařské centrum, o.p.s.Cabernet Moravia

Původní moravská odrůda Cabernet Moravia dává vína tmavě granátové barvy s černorybízovými aromatickými látkami, charakteristickými pro kabernetové odrůdy. Po přírodním snížení obsahu kyselin je víno harmonické a plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou perzistencí. Zráním se jeho plnost i harmonie ještě stupňuje. Hodí se i pro školení v dubových sudech typu barrique a z pokrmů vhodně doplní zvěřinu, steaky, tmavá masa s hutnou úpravou nebo sýry s ušlechtilou plísní.

Dornfelder © Národní vinařské centrum, o.p.s.Dornfelder

Odrůda Dornfelder dává kvalitní vína jemně aromatické vůně a chuti. Je vhodná k výrobě jakostních a přívlastkových vín, ale lze ji pěstovat i pro přímou spotřebu hroznů. Tmavočervená barva vína je výrazným rysem této odrůdy. Ve vůni a chuti najdeme například brusinky a jiné lesní plody, ořechy, u vín z méně vyzrálých hroznů i zelenou papriku. Již jako mladá vína se hodí k těstovinám, plná vína podáváme k těžším či kořeněným úpravám masa, grilovaným pokrmům, zvěřině a sýrům s výraznou chutí.

Merlot © Národní vinařské centrum, o.p.s.Merlot

Víno odrůdy Merlot mívá tmavě granátovou barvu, jemnou vůni přezrálého černého rybízu v kombinaci s vůní černých třešní, švestek a fíků. Po delším ležení na láhvi se navíc objevují tóny tabáku, lanýžů, kávy nebo čokolády. Chuť vín se vyznačuje nízkým obsahem kyselin, plností a hebkostí. Kvůli snadné pitelnosti a vláčnosti jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů. Dají se pít i samotná bez doprovodu jídel, výborně však doplňují jemné paštiky, srnčí či jelení ragú, telecí ledvinky a pokrmy s výraznou chutí rajčat, jídla z pernaté zvěře nebo ementál.

 

 

Zdroj textu a obrázků: © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Turistické informační centrum ve vinařství Annovino Lednice

adresa: Nejdecká 714,
691 44 Lednice
najít na mapy.cz
telefon: +420 724 165 961
e-mail: info@annovino.cz

Aktuální otevírací dobu najdete na stránce Vinařství Lednice

Certifikát Turistického informačního centra: