Lednicko-valtický areál

Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 300 km² v okrese Břeclav při hranici s Rakouskem, od prosince 1996 zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je pokládán za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě a možná i na světě. Na severozápadě na něj navazuje CHKO Pálava. Lednicko-valtický areál a bojiště bitvy u Slavkova byly v roce 1992 vyhlášeny ministerstvem kultury jako první dvě krajinné památkové zóny na území České republiky.

Obec Lednice

Obec Lednice je nazývána Perlou Jižní Moravy. V obci a jejím okolí naleznete spousty přírodních i kulturních památek. Můžete se v klidu procházet, regenerovat své síly a poznávat krajinu budovanou nejen našimi předky.

Obec Lednice najdete v širokém údolí řeky Dyje při hranici s Rakouskem v srdci Lednicko-valtického areálu. Ten patří od roku 1996 na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Proto asi nikoho nepřekvapí, že nevelká Lednice patří k nejznámějším turistickým cílům na Slovácku i v celé České republice.

Hlavním magnetem Lednice je Lednický zámek s parkem. Procházka parkem, který ozvláštňují romantické stavby, jako jsou minaret, akvadukt nebo vodárna v orientálním stylu, patří k nádherným zážitkům, podobně jako projížďka po Zámecké Dyji. Vaši pozornost si ale jistě zaslouží i čerstvě zrenovovaný zámecký skleník.
Lednice se může pochlubit překrásnou okolní přírodou. Krásy Lednice a jejího okolí můžete poznávat na mnoha trasách vhodných pro pěší, cyklisty i pro jízdu na koni nebo loďce.

Více informací naleznete na: www.lednice.cz

Zámek Lednice

Zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám v naší republice. Novogotická přestavba v 19. století z něj vytvořila romantické sídlo obklopené jedním z největších evropských parků (téměř 200 ha), ve kterém návštěvník najde palmový skleník, benátskou kašnu, římský akvadukt, čínský pavilon, minaret a umělou zříceninu Janův hrad. Díky unikátnímu propojení stavebních památek s okolní člověkem formovanou přírodou byl v roce 1996 celý lednicko-valtický areál zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.

První historická zpráva o této lokalitě pochází až z roku 1222. Již tehdy zde patrně stála gotická tvrz s dvorcem, kterou r. 1249 český král Václav I. propůjčil rakouskému šlechtici Sigfriedu Sirotkovi.

Minaret

Jedná se o nejstarší dochovanou stavbu Lednicko-valtického areálu. Podle pověsti chtěl kníže Alois Josef I. z Lichtenštejna postavit v Lednici nový kostel. Původní kostel vyhořel a v Lednici potom existovala pouze zámecká kaple. Po obci kníže žádal na výstavbu kostela pouze pozemek a slíbil, že na své náklady nový kostel vybuduje. Městská rada však nakonec tento jeho návrh zamítla, což jej údajně přivedlo na myšlenku, že když nemůže na obecním pozemku vybudovat kostel, tak na svém pozemku vybuduje, natruc všem mešitu.

Se stavbou bylo započato v roce 1797 podle návrhu Josefa Hartmutha a byla dokončena v roce 1802, stavba byla velmi drahá a komplikovaná, jelikož podloží bylo močálovité, proto musely být vykopány velmi hluboké základy, do dna potom byly zaraženy dubové piloty a na nich byl umístěn rošt z olšového dřeva, teprve potom bylo možné začít stavět samotný minaret.

Minaret měří celkem 62 m a na jeho nejvyšší ochoz vede 302 schodů. V minulosti sloužil jako rozhledna a také jako místo, kde byly uloženy sbírky orientálních předmětů. Stěny sálů v prvním ochoze jsou zdobeny maurskými motivy a fasáda potom citáty z koránu.

Janův hrad

Romantická zřícenina hradu, lovecký zámeček. Návrh Josef Hardmuth 1807-1810, v prvním patře se nachází velký rytířský sál a dva salónky určené pro dámy, sál byl zasvěcen sv. Hubertovi. Nachází se zde celá řada trofejí ulovené zvěře, především jelení a černé. Můžeme zde také vidět pohár na víno určený pro krále lovu. Ten kdo se stal králem lovu, jej musel vypít na jednou (naplněný vínem). Tato stavba se objevila také v celé řadě pohádek a příběhů, např. Sedmero krkavců.

Rybniční zámeček

1814-1816, klasicistní zámeček, Josef Kornhäusel, patří MZLU, univerzitě jej věnovali ještě sami původní majitelé, v první polovině 20. století.

Chrám Tří Grácií

Ve skutečnosti Athéna, Artemis a Afrodíté, tři dcery boha Dia, sousoší je vytesáno z jednoho kusu kamene (Leopold Fischer) původně stávalo v lednickém parku, projet Josef Franz Engel, stavitel Josef Poppelack, jónské sloupy (12), ve výklencích se nachází sochy vědních oborů a múz (Josef Kliebr) původně umístěné v chrámu múz. Dnes je zámeček v držení soukromého vlastníka.

Nový dvůr

Návrh Josef Hardmuth 1810, empírové hospodářské stavení původně určené pro chov 20 krav bernské rasy, později merinové ovce a nakonec koně, dnes je v soukromém vlastnictví. Na budově je možné vidět necitlivé zásahy provedené v 2 polovině 20 století. Scéna byla použita také v Četnických Humoreskách.

Apollónův chrám

Autorem návrhu je Josef Kornhäusel, 1817-1819, tvoří jej 8 dórských sloupů před průčelní zdí s půlkruhovým výklenkem, nahoře lyra boha Apollóna s labutí. Nachází se zde 4 reliéfy, největší je zároveň největším v LVA (Johan Martin Fischer), původně tento reliéf zdobil chrám Slunce v lednickém parku, který musel ustoupit stavbě skleníku a proto byl tento reliéf přenesen do tohoto chrámu. Stavba je orientována tak, aby v době podzimní rovnodennosti poslední paprsek zapadajícího slunce dopadal na reliéf s Apollónovým slunečním vozem.

Kaple Svatého Huberta

Novogotická kaple postavená roku 1855. Jde o nejmladší stavbu LVA. Byla vybudována podle návrhu Josefa Wingelmüllera a postavil ji Jan Heidrich. Sochařská výzdoba je dílem Františeka Höglera, kaple je postavena z pískovcových kvádrů a je opatřena smyšlenými kamenickými značkami a jmény stavebních mistrů (Josef Wingelmüller, Jan Heidrich, Karel Kern, Josef Poppelack a Karel Stirmer), kteří se podíleli na stavbách saletů LVA, je zasvěcena Sv. Hubertovi patronu lovců, myslivců a matematiků. Svátek svatého Huberta připadá na 3.11, děkovné mše probíhají i zde.

K této kapli se váže pověst:

Při lovu na Velký pátek se zjevil Hubertovi jelen se zářícím křížem mezi parohy a promluvil takto:

„Huberte, proč neustále hledáš a lovíš zvěř? Už je na čase, abys začal hledat mne, neboť Já jsem Pán a Bůh, který byl za Tebe a všechen lid ukřižován.“

„Pane, již vícekrát jsem o Tobě slyšel, ale dodnes jsem v Tebe nevěřil a nectil Tě jako pravého Boha. Pověz, co chceš, abych učinil a ukaž mi cestu pravdy a Tvé vůle.“

„Huberte, musíš přemoci sám sebe; vezmi svůj kříž a následuj mě. Jdi k biskupovi Lambertovi do Maastrichtu: Bude tě učit a řekne ti, co musíš učinit, aby sis zasloužil život věčný.“

Hubert tedy odešel do Maastrichtu a později založil klášter Sv. Huberta, tady byl například položen základ chovu anglického barváře „bloodhounda“, proto se někdy také nazývá také pes Sv. Huberta.

DIANIN CHRÁM – Vítězný oblouk, Rendez-Vouz (1812-1813)

Návrh vytvořil Josef Hardmuth, stavitel Josef Kornhäusel, chrám zasvěcen bohyni lovu Dianě. Na tomto místě probíhala slavnostní ukončení knížecích lovů. Reliéfy na stěnách jsou dílem sochaře Josefa Kliebra. Znázorňují bájného lovce Aktaióna, který se do Diany (Artemis) zamiloval, ta jej za trest proměnila v jelena a poté jej roztrhala jeho vlastní smečka loveckých psů, dále je zde k vidění reliéf s vyobrazením boha Pana jak učí hrát Apolóna na Sýrinx. Nápisy na průčelí chrámu jsou věnovány bohyni Dianě – na jižní stěně „lovkyni Dianě a jejím ctitelům Jan I. kníže z Lichtejnštejna 1812“, na severní straně „tobě jsem milá Apollónova sestro zasvětil chrám, kéž bez poskvrny roste ti k poctě háj“.

Zámek Valtice

Zámek Valtice je barokní zámek nacházející se v městě Valtice v okrese Břeclav v České republice. Od roku 1995 je chráněn jako národní kulturní památka a v roce 1996 byl zapsán v rámci Lednicko-valtického areálu na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Po několik staletí do roku 1945 byl knížecím sídlem rodu Lichtenštejnů. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav, je přístupný veřejnosti a konají se zde různé kulturní akce (např. Valtické zámecké léto).

Kolonáda, neboli „Rajsna“

Vyhlídkovou Kolonádu na Reistně začal stavět Alois I. z Lichtenštejna, ale dokončil ji jeho mladší bratr Jan Josef I. Po bratrech i po otci se mu stýskalo, tak ji pojal jako vzpomínku. Na zdech je německy napsáno: „Syn otci, bratr bratrům.“ a „Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn“. Stavbu začal původně stavět Josef Hartmuth, ovšem poté co z knížecích služeb odešel, dokončil ji Josef Poppelack, autorem sochařské výzdoby je Josef Kliebr, sochy představují ctnosti a vlastnosti bývalých vládců.

Za dobrého počasí je ze střechy kolonády nádherný výhled směrem na Mikulov a Pálavské kopce a také na celý Lednicko-valtický areál. Jako na dlani pod sebou uvidíte malebné vinařské městečko Valtice a Valtický zámek.

Hraniční zámeček

Stavitel Josef Popelack, podle návrhu Josefa Kornhäusela, 1826 – 1827, přesně na hranici Moravy a Rakouska, historická hranice od roku 1041 do roku 1920, dnes je v soukromých rukou, restaurace a ubytování.